Nela nežebrá

I někteří šťastní majitelé strakáčů mohou zažít dvoutýdenní prázdniny, když je jim strakáč odebrán a odvezen na chatu jinými členy rodiny, kteří prahnou po čtyřnohé společnosti a množství dobrodružství.

A tak se přihodilo, že jsem byla bez Nely celé dva týdny, ovšem shodou okolností nepodařilo se mi tyto dva týdny strávit bohulibým obrážením hospod do ranních hodin, protože se nemusí spěchat venčit. Nakonec to nebyly ani dva týdny domácnosti bez psa, protože se u nás několikráte vyskytl August - tříletý černočerný fešák vořechovitého původu, stejného psychosomatického typu a v očích mnohých Nelin ideální partner pro početí budoucích generací.

A přes všechno stýskání po Nele to byla jedinečná možnost srovnávat, aniž by se ke mně okamžitě Nela přilísala a tím žárlivě odháněla konkurenci. Jaké jsou výsledky kvalitativního šetření?

Řekněme si to narovinu. Nela má své plusy i mínusy. Ovšem bylo by ošidné je striktně rozdělit, protože to co je někdy předností, se v jiném světle jeví jako ta nejnesnestielnější vlastnost.

Přece jen shrnu tři nejdůležitějšší závěry:

-nejen Nela provádí invazi packami na kuchyňskou linku, postel či pohovku, provádí to i jiní (hurá!!)

-Nela je odvážná, což je zrovna taková ošemetná vlastnost, sice se neschovává v koupelně při bouřce, ale někdy se tak nebojácně vydává vstříc novým zkušenostem, že jí nestačím (nemyšleno jako metafora, většinou k ní nedokážu doběhnout včas, než něco sežere nebo se v tom vyválí)

-konečně třetí poznání, pregnantně vyjádřené Martinou, naší odolnou spolubydlící, v reakci na Augustovy žebravé pokusy: "Nela nežebrá, Nela bere."